|
|
Francouzský evolucionismus ve světle moderní vědy
Šlégr, Pavel ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Sobotka, Milan (oponent) ; Plašienková, Zlatica (oponent)
dizertační práce Název práce: Francouzský evolucionismus ve světle moderní vědy Autor práce: Mgr. Pavel Šlégr V této práci jde zejména o srovnání myšlení dvou francouzských myslitelů-křesťanských evolucionistů 2. poloviny 19. století a 1. poloviny 20. století: Henri Bergsona a Pierra Teilharda de Chardin. Mé srovnání postupuje podle tematických oblastí: biografie obou myslitelů, čas a prostor, překonávání mechanicismu, kauzalita a teleologie, zdroje, směr a struktura evoluce, evolucionismus 19. století, evolucionismus 20. století. Další část práce je věnována chápání člověka v díle obou myslitelů. Tato práce se zabývá též současným evolucionismem, založeným zejména na statistických metodách práce s geny a jejich modely. Práce se zabývá také moderními fyzikálními a kosmologickými teoriemi a uvádí je do souvislosti s dílem Bergsonovým a Teilhardovým.
|
|
|
From Intuition to Cosmology: Henri Bergson's Philosophy of Movement
Zhang, Ziyue ; Montebello, Pierre (vedoucí práce) ; Miquel, Paul - Antoine (oponent)
Résumé Dans la philosophie de Bergson, le mouvement n'est pas seulement une notion importante, de plus, la philosophie de Bergson elle-même est présentée comme une pensée-mouvement : le mouvement a une dimension métaphilosophique chez Bergson qui nous affiche un mouvement d'élargissement jusqu'à l'univers. Donc notre recherche prétend étudier la philosophie de Bergson dédiée au thème du mouvement. Plus particulièrement, nous voulons saisir ce mouvement dans ces deux dimensions comme une unité double dans Matière et mémoire : l'unité de toutes les dimensions du réel unifiées par le mouvement, et la philosophie bergsonienne comme une grande unité. Mots-clés : Bergson, mouvement, intuition, cosmologie, matière
|
|
|
The declension of variation. On the notion of multiplicity in Gilles Deleuze
Bastidas Bolaños, David Antonio ; Goddard, Jean-Christophe (vedoucí práce) ; Sáez Tajafuerce, Begonya (oponent)
RÉSUMÉ La déclinaison de la variation. Sur la notion de multiplicité chez Gilles Deleuze L'objectif de ce travail est la reconstruction de la notion de multiplicité dans la pensée du philosophe français Gilles Deleuze. Pour ce faire, notre fil conducteur correspond à la relation que ce penseur établit entre la doctrine mathématique de Bernhard Riemann et la philosophie d'Henri Bergson. Notre pari consiste à parcourir les diverses apparences de cette relation et à reconstruire les axes fondamentaux d'un concept original de multiplicité qu'à notre avis la pensée de Deleuze garde. Ainsi, notre enquête, par un parcours stratégique à travers le Bergsonisme, Mille Plateaux et Différence et répétition, découvre une double articulation pour la multiplicité deleuzienne. Cette double articulation s'exprime dans les deux axes de thématisation que nous développons, à savoir la cohérence et l'inhérence, ou, en d'autres termes, une organisation multidimensionnelle et une activité de division interne. A partir de ces deux axes, la notion de multiplicité décrit la dynamique propre à un mouvement de variation continue ou de changement de la nature. Mots-clés : Deleuze, Multiplicité, Variation, Bergson, Riemann, Bergsonisme, Mille Plateaux, Différence et répétition.
|
|
|
Keramické obrazy (cyklus) . Obraz jako reprezentace vzpomínky
PRÁŠILOVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá analýzou povahy proudění času a jeho vlivem na formování vzpomínek a konstituci paměti. Koncepční základ teze filozofie Henriho Bergsona a Gilla Deleuze. Text se sestává se ze dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část uvádí základní pojmy a slouží jako koncepční rámec, který mi umožňuje je aplikovat na konkrétní příklad díla. Praktická část pak ztvárňuje vzpomínku v proudu času znázorněnou technikou sítotisku na keramických kachlích.
|
|
|
The Conception of Time in Virginia Woolf´s Novels in Relation to the Narrative Techniques Used by the Author
GEYEROVÁ, Veronika
Tato diplomová práce zkoumá pojetí času v románech Virginie Woolfové ve vztahu k narativním technikám, které autorka ve svých románech používá. Cílem práce je nejen rozebrat samotné pojetí času typické pro tuto autorku, ale také poukázat na to, jak úzce je toho pojetí spjaté právě s moderními narativními metodami. Aby byl v práci jasně zachycen vývoj autorčina pojetí času a narativních technik, kompletní novelistické dílo Virginie Woolfové je analyzováno chronologicky podle data vydání. Nemalá část práce je věnována také filosofickému, vědeckému a historickému kontextu, ve kterém byly romány napsány, protože autorčina práce s časem a experimentálními narativními technikami má svou inspiraci práce ve filosoficko-vědeckých teoriích a socio-historických změnách konce devatenáctého a začátku dvacátého století.
|
|
|
Jednota času u Kanta a Bergsona
Vališková, Radka ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Tato práce si klade za cíl srovnat odlišné pojetí času u Kanta a Bergsona a ukázat, jakou roli hrálo v jejich filosofických projektech. Pro Kanta je čas apriorní názorem, jenž je prostřednictvím prostoru analogicky představován jako nekonečné množství apriorních sukcesivních okamžiků, a zároveň formou, v níž se nám jeví empirická rozmanitost názoru. Nespojitá rozmanitost čistého časového názoru je podle Kanta syntetizována činností rozvažování a její předmětné sjednocení zakládá možnost apriorních syntetických poznatků. Bergson se naproti tomu vůči představě nekonečně dělitelné časové přímky vymezoval. Tento homogenní čas, v němž se pohybuje matematika, podle něj pracuje pouze s netrvajícími okamžiky a nedokáže zachytit trvající interval, jenž se mezi nimi rozprostírá. Čisté trvání proto musí být heterogenním rozvojem konkrétního časového obsahu, a nikoliv homogenní formou, v níž jsou kvantitativně uspořádávány empirické obsahy jako neměnné a vzájemně vnější prvky změny. Jednota času tudíž není kvantitativní, nýbrž kvalitativní. Rovněž heterogenní rozvoj je však na mnoha úrovních prostoupen homogenitou. Tuto na první pohled rozpornou představu musí Bergson vysvětlit, aniž by se vrátil ke konceptu homogenního času. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Téma života u raného Bergsona
Novotný, Jan ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce sleduje téma života u raného Bergsona. Je rozdělena na tři části. První kapitola se soustředí na Esej o bezprostředních datech vědomí. V této kapitole se můžeme seznámit s distinkcí mezi trváním a prostorem. Tato distinkce je základem Bergsonovy filosofie. Můžeme také pozorovat distinkci mezi hlubším já a povrchovým já, která je založena na první distinkci. Druhá kapitola Hmota a paměť ukazuje, jak jsou předcházející distinkce spojeny prostřednictvím Bergsonovy teorie paměti. V poslední kapitole, nazvané Vývoj tvořivý, se snažíme vyrovnat s metafyzickým konceptem života u Bergsona, který byl vždy spojen s trváním a se svobodou.
|
|
|
Analýza času ve Fenomenologii vnímání Merleau-Pontyho
Kormoutová, Adéla ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Práce se zabývá pojetím času u Merleau-Pontyho. Pro ucelený a úplný výklad Merleau- Pontyho myšlenek předchází rozbor interpretace Husserlovy fenomenologie vnitřního časového vědomí, na které Merleau-Ponty explicitně navazuje. Práce se také okrajově (v kontextu filozofie Merleau-Pontyho) zabývá výkladem Bergsona pro jasnější vhled do Merleau-Pontyho kritiky Bergsonova pojetí času. Těžištěm práce je na jedné straně srovnání analýz času u Edmunda Husserla a Merleau-Pontyho, na straně druhé vytyčení základních myšlenek, na nichž se Merleau- Pontyho koncepce času zakládá a nalezení hlavních problémů, s nimiž se Merleau-Ponty potýká. Ve srovnání se odstiňuje specifičnost pojetí času právě ve Fenomenologii vnímání. Autorka práce se zaměřuje především na rozbor filozofova uchopení explicitní přítomnosti a jeho hranic v takzvaném "poli přítomnosti." Závěr práce obsahuje na základě předchozích úvah zhodnocení Merleau-Pontyho analýzy času a vlastní stanovisko k danému tématu.
|
|
| |
|
|
Psychická distance a smích na divadle
VAŠÁKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá prozkoumáním role smíchu a komičnosti v rámci divadelního umění. Východiskem je představení koncepce "psychické distance" Edwarda Bullougha jako faktoru, kterým je vymezen estetický postoj. Smích je zde popisován jako typ reakce, která směřuje k pod-distancování či pře-distancování, a tedy ke ztrátě estetického postoje. Současně však celá důležitá sekce divadelního umění komedie - s rolí smíchu intenzivně pracuje. Bakalářská práce se pokusí naznačit hlavní rysy smíchu a jeho transformaci v rámci estetického postoje.
|
host ::
RSS.